Jaké jsou podmínky pro přivýdělek formou brigády
28.3.2016
Brigády jsou oblíbenou formou přivýdělku nejen u studentů, ale také u žen na mateřské dovolené, starobních důchodců i pracujících. Nejčastější formou brigády bývá dohoda o provedení práce či dohoda o pracovní činnosti. Není vyloučena ani práce na živnostenský list (viz článek Jak zřídit živnostenský list krok za krokem).
Dohoda o pracovní činnosti
Dohodu o pracovní činnosti lze uzavřít na práci, jejíž rozsah nepřekračuje v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dohoda o pracovní činnosti se obvykle sjednává na práce, které mají opakující se povahu, např. může jít o úklid, ostrahu apod. Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 300 hodin v kalendářním roce. Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby, kdy dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Příjmy z dohody o pracovní činnosti se zdaňují zálohovou daní, bez ohledu na jejich výši. Sociální a zdravotní pojištění se vybírá, pokud příjem u téhož zaměstnavatele dosáhne alespoň rozhodné částky 2.500,- Kč měsíčně.
Dohoda o provedení práce
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: stockimages
Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 300 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Tento typ smlouvy se proto hojně využívá pro jednorázové pracovní úkony (typicky brigády). Je totiž lhostejné, zda je všech 300 hodin zaměstnancem odpracováno za rok, nebo za půl měsíce. Pokud odměna z dohody o provedení práce nepřekročí 10.000,- Kč měsíčně, zdravotní ani sociální pojištění se z ní neodvádí. U odměn nad 10.000,- Kč měsíčně se již musí odvádět zdravotní i sociální pojištění. Zaměstnavatel pak každý měsíc hlásí výši odvedeného pojistného, podobně jako v případě klasického pracovního poměru. Daň z příjmů z ní lze odvádět ve dvou režimech. Zaměstnanec může podepsat prohlášení a z jeho odměny je odvedena 15% zálohová daň.
Práce na živnostenský list
Přivýdělek lze sjednat také formou práce na živnostenský list. U práce na živnostenský list nejsou stanoveny náležitosti smlouvy. Nejedná se o pracovněprávní, ale o obchodněprávní vztah. Neexistuje zde tedy vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Proto by takovémuto „brigádníkovi“ neměla být stanovována pracovní doba, dovolená, ani další prvky pracovního práva. Práce na živnostenský list je tak vhodná pro práci z domova. Daně, zdravotní a sociální pojištění si osoby pracující na živnostenský list musí vyřídit sami, stejně jako jiní podnikatelé. Na rozdíl od brigádníků pracujících v režimu zákoníku práce si mohou uplatnit výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to ve skutečné výši nebo procentem z příjmů.
autor: Josef Blažek
