Jaký důchod může čekat živnostník
7.7.2014
Podnikatelé, kteří podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, se v budoucnosti musí smířit s poměrně nízkým státním důchodem. Pro splnění nároku na důchod je nutné splnit dvě podmínky: dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. Důchodový věk i doba pojištění se stále zvyšují. Podle aktuálně platných předpisů musí mít ti, kteří požádají o starobní důchod po roce 2018, dobu pojištění alespoň 35 let. Za předpokladu, že by se v budoucnu neměnily předpisy, šli by lidé narození pro roce 2000 do starobního důchodu v 70 a více letech. Výši vypláceného starobního důchodu pak ovlivní příjmy, resp. vyměřovací základ, jež měl žadatel o starobní důchod za posledních 30 let.
Většina dnešních živnostníků se snaží optimalizovat výši odváděných daní a pojistného na co nejnižší úroveň. Základ daně z příjmů fyzických osob vyčíslují jako zisk, resp. rozdíl mezi příjmy a výdaji (které mohou být i paušální, od 30 % do 80 %). Vyměřovací základ pro účely zdravotního a sociálního pojištění je pak polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji uvedenými v daňovém přiznání. Zde je nutné připomenout, že se jedná o minimální vyměřovací základ. Podnikatel si ve svém přehledu o příjmech a výdajích může stanovit i vyšší vyměřovací základ, popř. se přihlásit k placení nemocenského pojištění. Od uvedeného vyměřovacího základu se pak odvíjí výše odváděného pojistného na důchodové pojištění. V roce 2014 činí minimální zálohy na důchodové pojištění 1.894,- Kč, při účasti na důchodovém spoření 1.700,- Kč. Podnikateli nebrání nic v tom, aby si zvolil vyšší vyměřovací základ a odváděl vyšší platby na důchodové pojištění. Otázkou je, zda má takovýto postup smysl. Živnostník, který dnes ví, že půjde do důchodu v 68 letech, zřejmě minimální dobu pojištění 35 let splní. Teoreticky by si mohl 30 let před dosažením důchodového věku zvýšit vyměřovací základ. Takže by si od svých 38 let zvýšil vyměřovací základ a odváděl by vyšší částky na důchodovém pojištění. Zálohy na důchodové pojištění lze však „doplatit i zpětně“. Před podáním žádosti o starobní důchod by tak lze doplatit zálohy a zvýšit si tak vyměřovací základ.
Je však pravděpodoné, že v příštích 40 letech dojde k řadě změn předpisů, které řeší problematiku zajištění v penzi. Příkladem může být II. pilíř našeho penzijního systému, důchodové spoření. V době jeho zavedení se již uvažovalo o jeho zrušení. Zřejmě nejoptimálnější je tedy odvádět minimální možné částky pojistného na důchodové pojištění. Pro zajištění na penzi je pak vhodné odkládat část volných prostředků do komerčních produktů. Může jít o penzijní připojištění (resp. doplňkové penzijní spoření) a životní pojištění, které lze odečítat od základu daně. Vhodné jsou i tzv. „čtvrté pilíře“, postupné investování volných prostředků. Přitom nemusí jít pouze o investice do podílových a investičních fondů. Investovat lze do nejrůznějších movitých i nemovitých věcí, vlastního vzdělání také do vzdělání a výchovy svých dětí.
Tip pro Vás:
Společnost Profi-kancelář s.r.o., která funguje již od roku 2006 a má již stovky spokojených zákazníků vám jako začínajícímu podnikateli pomůže s rozjezdem vašeho podnikání a základní agendou. Více například o virtuální kanceláři, vedení účetnictví nebo o založení s.r.o. zde.
autor: Josef Blažek
