Možnosti podnikání při zaměstnání
16.1.2017
Zaměstnanci, kteří nevyjdou se svou mzdou, často doplňují své příjmy podnikáním při zaměstnání. Podnikání je pro ně vedlejší činností, na kterou se pro daňové účely a pro potřeby zdravotního a sociálního pojištění vztahují odlišná pravidla.
Při zahájení takovéhoto podnikání je nutné uvážit, zda nebude zaměstnání s podnikáním kolidovat. Pokud by chtěl zaměstnanec podnikat ve stejném oboru, jako jeho zaměstnavatel, je nutný předchozí souhlas zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele by nemuselo být příjemné, kdyby mu jeho zaměstnanec začal konkurovat. K některým pracovním smlouvám bývají připojeny konkurenční doložky, které zaměstnancům zakazují ve stejném oboru podnikat nebo pracovat pro jiného zaměstnavatele. Zaměstnanci ve veřejném sektoru mívají podnikání zcela zakázáno. V některých případech mohou podnikat v odlišném oboru, než jejich zaměstnavatel, ale souhlas zaměstnavatele je zde nutný.
Daně a zdravotní a sociální pojištění při vedlejší činnosti
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: everydayplus
Zaměstnanec, který podniká, musí plnit stejné povinnosti, jako ostatní podnikatelé. Pro zahájení podnikání tak musí získat živnostenské oprávnění (popř. oprávnění k podnikání podle jiného předpisu). Zároveň se musí registrovat na finančním úřadu, okresní správě sociálního zabezpečení i zdravotní pojišťovně. V prvním roce podnikání pak nemá povinnost platit zálohy na zdravotní ani sociální pojištění. Pojistné za něj odvádí zaměstnavatel. Po skončení zdaňovacího období si zaměstnanec sám podá daňové přiznání. V něm uvede jak příjmy ze zaměstnání, tak příjmy z podnikání. Pokud si k příjmům z podnikání uplatňuje paušální výdaje, nemusí přijít o slevu na dani na manželku a o daňové zvýhodnění na dítě. Podmínkou je, že jejich základ daně ze samostatné výdělečné činnosti činí méně, než 50 % z celkového základu daně.
Podnikající zaměstnanec odvádí zálohy na zdravotní a sociální pojištění podle skutečně dosaženého zisku (resp. rozdílu mezi příjmy a výdaji). V případě, že rozdíl mezi příjmy a výdaji činí 64.813 Kč nebo méně, nemusí podnikatel platit sociální pojištění ani zálohy na něj v dalším roce. Odvede tak pouze zdravotní pojištění vypočtené z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V případě, že by byl rozdíl mezi příjmy a výdaji vyšší, než 64.813 Kč, vztahují se na podnikatele zálohy na sociální pojištění. Při vedlejší činnosti činí minimální zálohy na sociální pojištění 789 Kč.
autor: Josef Blažek
