Poskytování neplaceného volna a co se za poslední roky změnilo
4.7.2016
Nejčastějším důvodem čerpání neplaceného volna bývají zdravotní důvody, školní prázdniny, uzavření mateřské školy, delší zahraniční pobyt, rekonstrukce domu nebo neplacené volno k péči o dítě po skončení rodičovské dovolené do čtyř let věku. O tom, zda bude zaměstnanec moci čerpat neplacené volno, rozhoduje zaměstnavatel.
Neplacené volno je v zákoníku práce upraveno v § 199, který řeší překážky v práci. Konkrétní případy poskytnutí pracovního volna zaměstnanci a to, zda se bude jednat o volno placené či neplacené, dále rozvíjí nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Na neplacené volno má zaměstnanec nárok např. při znemožnění cesty do zaměstnání nebo z důvodu přerušení dopravního provozu a zpoždění hromadných dopravních prostředků. Zajímavou kapitolou jsou narození dítěte a svatba. Pokud zaměstnanec žádá o pracovní volno na převoz partnerky do nemocnice a zpět, má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy. Pokud však požádá o pracovní volno z důvodu účasti otce u porodu, může mu zaměstnavatel poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Na vlastní svatbu může zaměstnanec dostat až dva dny: na den vlastního svatebního obřadu volno s náhradou mzdy a druhý den neplacené volno. Na neplacené volno má nárok také zaměstnanec ve výpovědní lhůtě, který si hledá novou práci.
Neplacené volno a zdravotní pojištění
zdroj: FreeDigitalPhotos.net, autor: stockimages
Do konce roku 2014 musel zaměstnavatel v době neplaceného volna provádět takzvaný doplatek zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu (který odpovídal minimální mzdě) za každý den poskytnutého neplaceného volna. Od roku 2015 je nutné posoudit, zda zaměstnanec v daném měsíci dosáhl příjmů alespoň ve výši minimálního vyměřovacího základu.
- Je-li neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem, stanoví se pojistné z minimální mzdy (v roce 2016 je to částka 9.300,- Kč). Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi nulovým vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. V případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.
- Pokud zaměstnanci není neplacené volno poskytnuto na celý kalendářní měsíc, mohou nastat dvě situace:
- Jestliže bude měsíční vyměřovací základ zaměstnance (jeho příjem) roven výši minimální mzdy nebo bude ještě vyšší, doplatek se neprovádí.
- Pokud by byl příjem zaměstnance v nižší, než 9.300,- Kč, pak provádí zaměstnanec odvod doplatku pojistného ve výši 13,5% rozdílu mezi oběma částkami.
Neplacené volno a sociální pojištění
Zaměstnanec nemá během čerpání neplaceného volna započitatelný příjem, nemusí tedy platit sociální pojištění ani daň z příjmu fyzických osob. V případě, že zaměstnanec v době neplaceného volna onemocní, ztrácí nárok na náhradu mzdy v době prvních 14 dnů nemoci.
autor: Josef Blažek
Poskytování neplaceného volna a co se za poslední roky změnilo
3 (60%)
1 vote[s]
