Závislá práce vs. podnikání OSVČ: Kritéria, rizika a aktuální judikatura
20.5.2025
Otázka rozlišení mezi závislou prací a samostatným podnikáním (OSVČ) je v České republice dlouhodobě diskutovaným tématem. Mnoho podnikatelů i zaměstnavatelů se potýká s nejasnostmi ohledně správného nastavení vztahů. Tento článek se zaměří na klíčová kritéria pro rozlišení těchto forem činnosti, upozorní na související rizika a představí aktuální pohled Nejvyššího správního soudu na tuto problematiku, inspirovaný nedávným rozsudkem ve věci posuzování znaků závislé práce v kontextu specifické činnosti.
Kritéria pro rozlišení závislé práce a podnikání OSVČ
Zákoník práce definuje závislou práci jako činnost, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a v jím určené pracovní době a na jím stanoveném pracovišti. Naopak, podnikání OSVČ je charakterizováno samostatností, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku.
Klíčová kritéria pro rozlišení zahrnují:
- Nadřízenost a podřízenost: Míra, do jaké je pracovník povinen řídit se pokyny zadavatele a ztrácí autonomii v organizaci své práce.
- Osobní výkon práce: Zda je pracovník povinen vykonávat práci osobně, nebo má možnost zajistit si náhradu (subdodavatele).
- Pracovní doba a místo: Kdo určuje, kdy a kde bude práce vykonávána.
- Využívání prostředků: Komu patří nástroje, materiály a vybavení používané k výkonu práce.
- Odměna a riziko: Způsob odměňování (pravidelná mzda vs. fakturace za odvedenou práci) a kdo nese hospodářské riziko spojené s činností.
- Integrace do struktury: Míra začlenění pracovníka do organizační struktury zadavatele.
- Výkon práce pro více subjektů: Exkluzivita spolupráce vs. možnost pracovat pro více zadavatelů.
Aktuální judikatura a její upřesnění
Nedávný rozsudek Nejvyššího správního soudu se zabýval případem posouzení charakteru činnosti pracovníků vykonávajících specifickou službu pro jednoho zadavatele. Z rozhodnutí vyplývají některé důležité závěry, které upřesňují dosavadní obecnou praxi v posuzování hranice mezi závislou prací a podnikáním OSVČ:
- Důraz na komplexní posouzení: Rozhodnutí zdůrazňuje, že posouzení by mělo být založeno na komplexním zhodnocení všech relevantních znaků a okolností konkrétního případu, nikoliv pouze na izolovaném posouzení jednotlivých kritérií. V některých případech povaha podnikatelské činnosti vyžaduje, aby OSVČ pracoval na místě určeném obchodním partnerem i s jeho technikou, aniž by se jednalo o závislou činnost.
- Význam reálné autonomie: Soud klade důraz na posouzení reálné míry autonomie pracovníka při organizaci a výkonu práce. Formální nastavení smluv nemusí odpovídat skutečnému charakteru vztahu. I OSVČ se musí v určitých případech podřídit pravidlům, která uplatňuje jeho obchodní partner při organizaci svého podnikání např. s ohledem na čas výkonu činnosti nebo bezpečnostní pravidla.
- Možnost subdodávky jako klíčový indikátor: Rozsudek potvrdil, že reálná možnost pracovníka zajistit si pro výkon práce subdodavatele je silným argumentem svědčícím pro samostatné podnikání.
- Povinnost řádného odůvodnění: Soud zdůraznil nutnost, aby soudy nižších instancí řádně a přesvědčivě odůvodnily svá rozhodnutí a vypořádaly se se všemi relevantními argumenty stran a posuzovaly každý případ individuálně.
Tyto závěry naznačují posun k důkladnějšímu zkoumání skutečné povahy vztahu mezi zadavatelem a pracovníkem, s větším důrazem na posuzování faktické samostatnosti pracovníka.
Co je povoleno a co není povoleno
Příklady činností, které naplňují znaky podnikání OSVČ:
- Poskytování specializovaných konzultačních služeb pro různé klienty s vlastní metodikou a know-how, s flexibilní pracovní dobou a místem výkonu práce.
- Řemeslník s vlastní dílnou a nářadím, který si sám sjednává zakázky a odpovídá za kvalitu své práce. Může si najmout spolupracovníky.
- Umělec, který tvoří a prodává svá díla vlastním jménem a na vlastní riziko.
Příklady činností, které naplňují znaky závislé práce, i když jsou formálně vykonávány na živnostenský list (tzv. “švarcsystém”):
- Pravidelná a dlouhodobá práce pro jednoho zadavatele s pevně stanovenou pracovní dobou a místem výkonu práce, s povinností řídit se jeho detailními pokyny a bez možnosti ovlivnit organizaci práce.
- Používání prostředků a systémů zadavatele bez vlastní investice do vybavení.
- Odměňování formou pravidelných “záloh” bez ohledu na konkrétní výsledky práce a bez nesení podnikatelského rizika.
Výše uvedené situace často nebývají v praxi úplně černobílé, a proto bývá obtížné jednoznačně zařadit konkrétní situace. Klíčové je posoudit převahu znaků závislé práce nebo samostatného podnikání. Důležitá je reálná praxe a míra autonomie pracovníka.
Rizika spojená s nesprávným rozlišením
Za prokázání tzv. švarcsystému, tedy zastřeného pracovněprávního vztahu, hrozí v České republice poměrně značné sankce, a to jak pro zaměstnavatele (zadavatele), tak pro OSVČ (pracovníka). Tyto sankce mají za cíl odradit od obcházení zákonných povinností spojených se zaměstnáváním.
Sankce pro zaměstnavatele (zadavatele):
- Pokuta od Státního úřadu inspekce práce (SÚIP): Výše pokuty může dosáhnout až 10 milionů Kč.
- Doměření daní a pojistného: Zaměstnavatel je povinen doplatit veškeré dlužné daně z příjmů fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění za období, kdy byl švarcsystém prokazatelně uplatňován. K dlužným částkám se navíc mohou přičítat penále a úroky z prodlení.
- Nároky “zaměstnance”: Pracovník, u kterého byl prokázán švarcsystém, může zpětně uplatňovat nároky vyplývající z pracovněprávního vztahu, jako je například nárok na dovolenou, proplacení přesčasů a další.
- Ostatní sankce: V závislosti na závažnosti a opakování přestupku může SÚIP uložit i další opatření, například pozastavení činnosti až na dva roky.
Sankce pro OSVČ (pracovníka):
- Pokuta od Státního úřadu inspekce práce (SÚIP): I pro OSVČ může být uložena pokuta za nelegální výkon závislé práce, a to až do výše 100.000 Kč.
- Problémy s daňovou kontrolou: Finanční úřad může zpětně přehodnotit daňové přiznání OSVČ a doměřit daň z příjmů, pokud byly uplatňovány neoprávněné výdaje související se závislou činností.
- Ztráta nároku na dávky: Pokud se prokáže, že OSVČ vykonávala závislou práci, může jí být odepřen nárok na některé sociální dávky, například na dávky v nemoci nebo v nezaměstnanosti, za období, kdy fakticky vykonávala závislou činnost.
Je důležité konstatovat, že novela zákona o zaměstnanosti z roku 2024 usnadnila prokazování nelegální práce, takže riziko odhalení švarcsystému se zvyšuje.
Správné rozlišení mezi závislou prací a podnikáním OSVČ vyžaduje objektivní posouzení všech relevantních kritérií a zohlednění aktuální judikatury, která klade důraz na reálnou autonomii pracovníka.
