Tabulka 6: Malé a střední podniky v průmyslu podle velikostních skupin
Zdroj: ČSÚ – Statistická ročenka 2006 (rok 2004 – předběžné údaje)
Malé a střední podniky (MSP2) zaujímají v posledních 10 letech v české ekonomice
významné místo jak svým zhruba 60 procentním podílem na celkové zaměstnanosti, tak
zhruba 52 procentním podílem na výkonech, resp. na přidané hodnotě vytvořené v nefinanční
sféře české ekonomiky. Také v rámci průmyslu mají malé a střední podniky významné místo
a mají skoro třetinovou váhu v tvorbě přidané hodnoty.
Tabulka 7: Podíl MSP na vybraných makroekonomických ukazatelích
Zdroj: ČSÚ, MPO 1) údaje nejsou k dispozici
Z hlediska produktivity práce (odvozené z tržeb) jsou MSP asi na dvou třetinách průměru
zpracovatelského průmyslu. Velikostní kategorie podniku (podle počtu zaměstnanců) je
v českém průmyslu obecně významným faktorem produktivity práce.
Malí a střední podnikatelé představují stabilizující prvek zejména z pohledu zaměstnanosti,
kde si trvale udržují podíl těsně nad 60 % celkové zaměstnanosti s mírnou tendencí k růstu.
Tito podnikatelé, nepochybně i v důsledku podpory, která jim byla poskytována, byli doposud
schopni držet krok s vývojem efektivnosti a výkonnosti ve velkých podnicích. To prokazuje
zachování jejich podílu na HDP a vývozu (okolo 35 %), výkonech i vyprodukované přidané
hodnotě (nad 50 %), byť efektivnost jejich činnosti měřena těmito ukazateli je nižší než
velkých podniků, což je mimo jiné dáno jejich vyšším podílem v oborech, kde dosahování
nadprůměrné efektivnosti je obtížnější.
Tabulka 8: Podíl na tržbách, na počtu zaměstnanců a produktivita práce
Zdroj: ČSÚ
Malí a střední podnikatelé výrazně převažují z hlediska podílu na zaměstnanosti i přidané
hodnotě ve službách a ve stavebnictví, a to s podílem 80 % a více. V průmyslu a dopravě mají
malí a střední podnikatelé přibližně třetinový podíl na zaměstnanosti a tvorbě přidané
hodnoty.
Význam uvedeného sektoru pro Českou republiku je tedy poměrně značný. Opatření k jeho
stabilizaci zabezpečením plynulého cyklu vzniku, rozvoje a zániku podnikatelských subjektů
a zejména k dalšímu zvyšování jeho přínosu pro celkový ekonomický rozvoj jsou však
současně opatřeními k posílení sociální soudržnosti, vyrovnávání regionálních disparit
v důsledku předchozího ekonomického vývoje a aktivní reakcí na zásadnější strukturální
změny.
Podpora pozice MSP v ekonomice České republiky nemá jen čistě ekonomické důvody. Je
potřeba brát v úvahu i aspekt rozvoje podnikatelského prostředí, zejména úlohu MSP při
zmírňování negativních vlivů strukturálních změn na zaměstnanost:
- možnost řešení takových potřeb trhu, které nejsou zajímavé pro velké podniky
- možnost snadnějšího usměrnění veřejné podpory do oblastí postižených ekonomickým útlumem nebo oblastí ekonomicky slabých
- možnost začlenění MSP do strategie ekonomických klastrů (zlepšit spolupráci s dalšími potenciálními partnery na úrovni regionů a z vysokoškolské a výzkumné sféry)
Z analýz dosavadních výsledků realizace nástrojů podpory MSP se ukazuje, že je třeba se více
orientovat na kultivaci prostředí pro podnikání a na zmírnění některých systémových nevýhod
menších podniků ve srovnání s velkými. Především jde o problém malé kapitálové síly
omezující financování velkých projektů, problém slabé pozice menších podniků v soutěži o
zakázky, problém horšího přístupu k investicím do moderních technologií a licencí, včetně
ochrany duševního vlastnictví (zaostávání v počtu přihlášených a udělených patentů),
nerovnost v možnostech získání špičkových kvalifikovaných pracovníků. Při dlouhodobé
konzervaci těchto rozvojových bariér by se malé a střední podniky dostaly do nerovné soutěže
s velkými podniky a nepodílely by se ani na zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky ani
na využívání naakumulovaného kvalifikačního kapitálu v lidských zdrojích.
Poznatky z monitoringu podpůrných aktivit realizovaných v České republice v období 2004 –
2006 ukazují, že:
- existuje slabá motivace managementu MSP na zvýšení účasti na profesním vzdělávání a zajišťování podmínek pro standardizaci a srovnatelnost certifikátů a diplomů dalšího vzdělávání
- chybí nabídka cenově dostupných poradenských a konzultačních služeb potřebných k využívání systémů podpory rozvoje podnikání
- ukazuje se, že problémem firem podnikajících v oblasti služeb v ČR není jejich nízká rentabilita, ale obtížné startovací podmínky, které jsou spojeny se zakládáním nových podnikatelských subjektů. Podnikatelské služby se v současné době podílejí na tvorbě HDP asi 8 % a jak z hlediska tvorby přidané hodnoty, tak z hlediska zaměstnanosti spíše stagnují. Vzhledem k silné pozici průmyslu je tento podíl poddimenzován.
- přetrvává nízká znalost zahraničních trhů a zahraničních obchodních možností u malých a středních podniků stejně jako nedostatek obchodně-marketingových dovedností, včetně schopností např. zpracovávat mezinárodní studie „benchmarkingu“ konkurenčních firem atd.
V souvislosti s výše uvedeným konstatováním je potřeba zmínit fungování agentur na
podporu podnikání, investic a exportu. Tyto agentury byly součástí systému implementace
Operačního programu Průmysl a podnikání 2004-2006 a hrají důležitou roli nejenom v oblasti
poradenství pro MSP. Pro programovací období strukturálních fondů 2007-2013 se
předpokládá sdružení jejich potenciálu pro aktivní implementaci nového Operačního
programu Podnikání a inovace do agentury CzechInvest, přičemž agentura CzechTrade
i Česká energetická agentura se i nadále spolupodílí a budou spolupodílet na obsahovém
zaměření nových intervencí a na vytváření širšího portfolia odborných služeb pro podnikatele,
zejména malé a střední.
Komparativní analýzy s vyspělými zeměmi ukazují, že v programech podpory podnikání
existuje úzká souvislost aktivit zaměřených na podporu rozvoje malých a středních podniků
a aktivit podporujících rozvoj sektoru průmyslových služeb. Klíčový význam mají zejména
oblasti:
- výzkumu a technologického rozvoje – podpora rozvoje podnikových sítí a klastrů, podpora poskytování obchodních a technologických služeb malým a středním podnikům;
- informační společnosti – podpora rozvoje on-line veřejných služeb a služeb poskytovaných malým a středním podnikům v oblasti využití ICT;
- inovací v MSP – rozvoj spolupráce univerzit, výzkumu a podniků prostřednictvím podpory podnikových sítí a klastrů a podpory přístupu MSP ke službám podporujícím rozvoj podnikání;
- regionálního rozvoje – podpora rozvoje a dostupnosti dopravních a telekomunikačních služeb mimo hlavní městská centra.
Česká republika dosahuje zatím ve srovnání s vyspělými státy Evropské unie výrazně nižšího
podílu služeb na tvorbě celkové přidané hodnoty i na celkové zaměstnanosti. Mezi
nejvýznamnější služby z hlediska podílu na tvorbě HDP patří služby s velkým objemem tržeb,
tj. služby obchodního charakteru (OKEČ 51 a 52), daňové poradenství; průzkum trhu
a veřejného mínění; poradenství v oblasti podnikání a řízení, apod. Tyto skupiny služeb mají
více než padesátiprocentní podíl jak v zaměstnanosti v sektoru služeb, tak v přínosu služeb
k tvorbě HDP.
Další rozvoj sektoru služeb závisí na celkovém růstu ekonomiky ČR a lze předpokládat
existenci výrazného potenciálu zvyšování významu sektoru služeb a vzhledem k velmi silné
pozici českého průmyslu i zvyšování růstu sektoru služeb pro průmysl s příznivými důsledky
pro tvorbu nových pracovních míst a snižování úrovně nezaměstnanosti.
Přesto, že v programovacím období 2007-2013 zůstane v průmyslu a službách v ČR
zachována k naplnění čl. 3 (2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006
o Evropském fondu pro regionální rozvoj rozhodující část veřejné podpory s určením pro
kategorii malých a středních podniků, Operační program Podnikání a inovace rovněž
zohledňuje výrazný potenciál, který v podílu na růstu konkurenceschopnosti národní
ekonomiky mohou sehrát velké podniky (tj. podniky nesplňující definici MSP). K podpoře
takovýchto větších podniků vedou následující důvody, podle kterých tyto subjekty:
- disponují delší existencí a vlastní základnou průmyslového vývoje a tedy i větším potenciálem jejich konkurenční schopnosti,
- mají předpoklady připravit a výrobně realizovat prototypy inovací výrobků a výrobních technologií schopných obstát v náročné soutěží na globálních trzích,
- dokáží ochránit svá vlastní patentová řešení a „know-how“ a připravit se na aktivní licenční politiku,
- jsou ve většině případů finančně konsolidovanými firmami, což vytváří jednu z podmínek schopnosti jejich bezproblémového spolufinancování jimi realizovaných projektů OPPI postavených na náročných cílech konkurenční schopnosti.
Tyto podniky nesplňující kritéria malých a středních podniků představují také hnací sílu
inovačních aktivit na regionální i nadregionální úrovni. Svou trvalou poptávkou po stále
technicky dokonalejších a konkurenčně schopných subdodávkách a kooperacích vytvářejí
efektivní tržní prostředí podněcující růst inovační výkonnosti i u malých a středních podniků
– svých subdodavatelů. Proto cílená podpora větších firem zaměřených zejména na úzké
propojení výzkumu a vývoje s výrobní praxí může zpětně výrazně ovlivnit i rozvoj malých a středních podniků.
Pokud se v tomto dokumentu zmiňuje podpora velkým podnikům (viz hlavně kapitola 3
„Prioritní osy OPPI“), představuje tato podpora intervence vůči nejen firmám s počtem
zaměstnanců nad 250, přičemž významně budou podporovány zejména firmy mající počet
zaměstnanců do 1250, ale také vůči společnostem s počtem zaměstnanců do 250, které však
nesplňují ostatní kriteria Evropské unie pro MSP (zejména kriterium nezávislosti). V rámci
dotací velkým podnikům obecně nebudou podporovány případy delokalizace firem z
ostatních členských zemí EU, zároveň ani případy expanze nadnárodních prodejních řetězců.
V případě podpory poskytnuté velkým podnikům bude Řídicí orgán OPPI vyžadovat od
těchto příjemců podpory ujištění, že poskytnutá podpora nebude použita v souvislosti s
investicemi, které se týkají přemístění výroby nebo služeb z jiného členského státu EU.
Pokud jde o OPPI jako celek, malé a střední podniky budou intervencemi z OPPI
podporovány minimálně ze 2/3 (počítáno jako čistý podíl MSP/velké podniky, bez zahrnutí
Prioritní osy 4 – Inovace a Prioritní osy 7 – Technická pomoc), za podmínky, že alespoň 1/2
alokace každé oblasti podpory (s výjimkou Prioritních os 4 a 7) bude použita ve prospěch
MSP. Podpora poskytnutá v rámci tohoto operačního programu malým a středním podnikům
bude pravidelně monitorována a zveřejňována ve výročních zprávách o realizaci OPPI.
