Co s majetkem při ukončení podnikání
10.8.2020
Podnikatel zpravidla ukončuje svoji podnikatelskou činnost plánovaně, postupně utlumuje své aktivity, rozprodává zásoby, další už nenakupuje, vypořádává své dluhy a snaží se dosáhnout úhrad svých zbývajících pohledávek.
Při ukončení či přerušení podnikání je třeba myslet na daňové dopady z hlediska daně z příjmů a daně z přidané hodnoty. Při ukončení podnikání živnostníka podle § 7 ZDP či pronájmu podle § 9 ZDP se majetek dříve používaný k dosahování příjmů z těchto činností převádí do osobního užívání dané fyzické osoby – jedná se o ten majetek, který jste měli v účetnictví a uplatnili jej v nákladech či v odpočtu DPH. Tento převod v danou chvíli žádný daňový dopad nemá, ale musíme mít na paměti, že před tím došlo k daňovému vypořádání z hlediska daně z příjmů podle § 23 odst. 8 ZDP. Na daň z příjmů je třeba myslet při zcizování (prodeji firmy či převodu) majetku, tedy v okamžiku, kdy majetek mění svého vlastníka a dochází k prodeji či darování majetku.
K úpravám základu daně z titulu přerušení činnosti může docházet v situaci, kdy není v činnosti pokračováno do termínu pro podání daňového přiznání za rok, kdy k přerušení činnosti nebo pronájmu došlo (obvykle tedy do března následujícího roku). V tomto případě má přerušení činnosti z hlediska úpravy základu daně stejný daňový režim jako ukončení činnosti. O ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nepůjde, pokud poplatník ukončí pouze jednu z několika dílčích podnikatelských aktivit (ukončí některé živnosti nebo pronájem) a v ostatních bude nadále pokračovat.
Z pohledu daně z přidané hodnoty platí, že byl-li uplatněn při pořízení majetku odpočet, pak při změně jeho využití za účelem trvalého využití pro osobní spotřebu (tedy rovněž při vyřazení z obchodního majetku v souvislosti s ukončením činnosti) jde o zdanitelné plnění – jde tedy vlastně o dodání zboží (§ 13 odst. 5 zákona o DPH). Základem daně v tomto případě je cena zboží, za niž by bylo možné toto zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění – obvyklá tržní cena (§ 36 odst. 6 zákona o DPH).
Správce daně při zjištění, že daňový subjekt nevykonává činnost nebo nepobírá příjmy podrobené dani, učiní dle § 238 odst. 4 DŘ opatření potřebná k urychlenému zjištění, stanovení a vybrání daně, jakož i k úhradě nedoplatků.
Vzhledem k tomu, že přerušení podnikání má, jak je výše uvedeno, vážný dopad do úpravy základu daně, je nutno pečlivě zvažovat termín přerušení podnikání zejména s ohledem na výši neuhrazených pohledávek a skladovaných zásob, které zvýší základ daně při přerušení podnikání a jeho neobnovení do termínu pro podání daňového přiznání. Jinými slovy, pokud má živnostník v účetnictví majetek vyšší hodnoty a větší neuhrazené pohledávky, může se mu ukončení nebo dlouhodobé přerušení živnosti výrazně prodražit. Z tohoto hlediska je založení s.r.o. a jeho pozdější převod či prodej mnohem výhodnější.
autor: Josef Blažek
