Pro SWOT analýzu byla využita uvedená socio-ekonomická analýza hospodářství a průmyslu
ČR a některé výsledky SWOT analýzy Národního rozvojového plánu ČR pro léta 2007–2013,
které mají vztah na sektor průmyslu a podnikání. SWOT analýza, obsahující souhrnné
hodnocení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení, představuje základ pro formulaci
navrhovaných priorit OPPI. SWOT analýza je zaměřena na určení klíčových oblastí
vycházejících ze sociálně-ekonomického výzkumu a analýzy sektoru průmyslu za účelem
přijetí optimální strategie řešení a rozvoje identifikovaných oblastí.
SWOT analýza napomohla k identifikaci budoucích potenciálních oblastí rozvoje
(identifikovala klíčové bariéry rozvoje podnikání v ČR), ke kterým patří výzkum, vývoj,
inovace, podpora začínajícím podnikatelům, lidské zdroje pro podnikání, infrastruktura pro
podnikání, úspory energií a které se odráží ve schválených šesti věcných prioritách
Operačního programu Podnikání a inovace uvedených v kapitole 3.
Za účelem komplexnosti identifikuje SWOT analýza vedle oblastí (slabých stránek)
podporovatelných v rámci operačního programu ze strukturálních fondů EU rovněž takové
oblasti, jejichž podpora ze strukturálních fondů možná není a které je potřeba řešit opatřeními
na národní úrovni.
Silné stránky
- Vstup České republiky do Evropské unie, který napomohl ke stabilizaci české ekonomiky a k procesu reálné konvergence k průměrné životní úrovni EU – 25
- Vysoký a z hledisek růstových faktorů zdravý a v měřítku EU nadprůměrný růst ekonomiky
- Cenová stabilita s nízkou úrovní inflace a s nízkým růstem výrobních cen
- Relativně vysoký stupeň kvalifikace pracovní síly
- Relativně vysoký stupeň liberalizace trhů
- Růst konkurenční schopnosti průmyslu s významným podílem na dosažení kladného salda zahraničního obchodu v roce 2005
- Schopnost zpracovatelského průmyslu se vypořádat s rychlejším růstem domácích cen a zhodnocením české koruny v minulém období
- Významné místo malých a středních podniků v rámci českého průmyslu
- Finanční instrumenty k podpoře MSP
- Účinné fungování státních agentur na podporu podnikání, investic a exportu
- Přínosy zahraničních investic podpořených politikou státních investičních pobídek – pro regiony i pro růst exportu zboží a služeb
- Rozvoj národní „klastrové strategie“ a systému podpory subdodavatelů finálních globálních výrobců umístěných na území ČR
Slabé stránky
- Relativní rigidita trhu práce, nízká mobilita pracovní síly
- Přetrvávající dlouhodobá nezaměstnanost
- Obtížné uplatnění absolventů některých vysokých škol, osob nad 50 let a žen na trhu práce
- Nízký zájem o podnikání a neochota nést s ním spojená rizika
- Vysoká a v celoevropském měřítku nadprůměrná energetická, surovinová a materiálová náročnost české ekonomiky a závislost na jejich dovozu
- Nízká nabídka volných pracovních míst v regionech s vysokou nezaměstnaností
- Nedostatečná vazba systému vzdělávání na poptávku po konkrétních profesích a kvalifikacích
- Vysoká míra daňového zatížení nemotivujícího investice do realizace inovačních aktivit
- Nízká úroveň produktivity práce ve zpracovatelském průmyslu v rámci eurozóny, zejména MSP
- Ztížený přístup MSP k investicím do moderních technologií a licencí
- Nedostatečná kvalita sítí pro rychlý přenos dat a vysoké náklady pro jejich využívání
- Zaostávání v počtu přihlášených a udělených patentů
- Nedostačující podnikatelská infrastruktura a nabídka vhodných a ekonomicky dostupných podnikatelských ploch a nemovitostí
- Nedostatečně využitý potenciál brownfields
- Nedostatečně rozvinutý sektor služeb pro průmysl
- Nedostatečné kapacity poskytovatelů služeb obecně a specificky služeb spojených se zvyšováním kvality lidských zdrojů
- Malá kapitálová síla MSP na financování větších projektů
- Slabá pozice MSP v soutěži o zakázky
- Malá schopnost MSP získat špičkové kvalifikované pracovníky
- Nedostatečná míra ve využívání moderních manažerských metod
- Směřování zahraničních investic do méně sofistikovaných výrob
- Nízká úroveň systematického rozvoje lidských zdrojů v podnicích (MSP), včetně podniků realizujících zahraniční obchod
- Obecně nedostatek obchodně-marketingových dovedností, včetně schopností např. zpracovávat mezinárodní studie „benchmarkingu“ konkurenčních firem apod.
- Nízká znalost zahraničních trhů a zahraničních obchodních možností u MSP
- Nízký a v evropském měřítku podprůměrný podíl výdajů HDP na VaV
- Nerozvinuté rizikové financování inovačně zaměřených firem
- Malá iniciativa MSP v inovačních aktivitách, využití VaV a zvyšování kvality lidských zdrojů
- Nedostatečný podíl využití obnovitelných zdrojů na primární spotřebě energetických zdrojů
- Malá připravenost MSP k vzájemné spolupráci a ke spolupráci s vědeckovýzkumnými pracovišti
- Nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve vybraných technických profesích v některých regionech
- Zaostávání efektivity v transferu výsledků VaV do průmyslové praxe oproti praxi vyspělých zemí eurozóny
- Nedostatek pracovišť s efektivně fungujícími systémy transferu výsledků VaV
- Nižší ekonomická dostupnost zahraničních know-how, technologií a patentů pro většinu MSP, včetně vysokých nákladů na ochranu duševního vlastnictví
Příležitosti
- Oživení světového hospodářství, zejména v EU
- Snížení regionálních disparit s využitím prostředků ze SF v období 2007 – 2013
- Další příliv zahraničního kapitálu a investic, zejména do sofistikovaných oborů
- Růstový a inovační potenciál středně velkých až velkých podniků
- Stabilita a atraktivnost české ekonomiky
- Výhodná geografická poloha ČR v rámci EU
- Obecné zlepšení struktury kvalifikace a systému vzdělání podle potřeb rozvoje znalostní ekonomiky
- Dynamika zahraničního obchodu ČR, která významně přispívá k růstu HDP
- Vysoký podíl MSP v podnikové struktuře a jejich potenciál
- Zlepšení prostředí pro investice
- Zvýšení nabídky podnikatelských nemovitostí
- Zvyšování podílu průmyslových výrobků s vyšší technologickou úrovní v zahraničním obchodu
- Diverzifikace exportní nabídky a diverzifikace teritoriální struktury exportu
- Rozvoj služeb
- Vytváření klastrů se zapojením MSP a vědeckovýzkumných pracovišť
- Rozvoj moderních možností „mobility“ a organizace kontaktů, výměny informací a kooperace mezi podniky a pracovišti VaV
- Propojení kapacit výzkumu a vývoje s evropskými vědeckotechnickými strukturami a sdruženími
- Příliv zahraničních investic zaměřený na rozvoj technologických center a podniků „high-tech“ a „medium-tech“
- Vyšší využití obnovitelných, příp. i druhotných zdrojů energie
Ohrožení
- Dlouhodobější trvání současné ekonomické recese v hlavních oblastech světového hospodářství
- Přetrvávající nízká vymahatelnost práva
- Rostoucí závislost české ekonomiky na činnosti kapitálově silných nadnárodníchkorporací
- Rostoucí zahraniční konkurence na světových trzích především ze strany levných výrobků přicházejících z asijských zemí
- Vnější „šoky“ způsobené růstem cen ropy na světových trzích, cen energie a ostatních surovin
- Závislost exportně zaměřených odvětví průmyslu na cyklech hospodářského vývoje v zemích EU
- Riziko vzniku duální ekonomiky (regionální a sektorové)
- Pomalá reakce vzdělávacího procesu na potřeby znalostní společnosti
- Zaostávání efektivity v transferu výsledků VaV do průmyslové praxe oproti praxi vyspělých zemí eurozóny
- Nízká mobilita na trhu práce v oblasti vysoce kvalifikovaných a vědeckotechnických profesí
- Nedostatečná provázanost a malý transfer výsledků VaV na průmyslovou výrobu a na rozvoj průmyslových služeb
- Pomalá reakce pracovišť VaV a inovačních podniků na možnosti uplatnění v nových oborech a směrech aplikovaného výzkumu (nanotechnologie, biotechnologie, netradiční obnovitelné zdroje energie, genetika, …)
Na základě analýz provedených v souvislosti s přípravou OPPI a dosavadních výsledků exante
hodnocení lze konstatovat, že podnikatelský sektor ČR, i přesto, že má mnoho vlastních
silných stránek (průmyslová tradice, vhodná geografická poloha, kvalifikovaná pracovní síla),
musí učinit významný pokrok v oblasti rozvoje výzkumu a vývoje, inovací, posílení
spolupráce podnikatelského a vědeckovýzkumného sektoru, v oblasti úspor energií. Pozornost
je potřeba zaměřit na rozvoj podnikatelského prostředí (podnikatelské infrastruktury)
a podnikání obecně a rozvoj lidských zdrojů.
Ze SWOT analýzy je zřejmé, že Česká republika disponuje silnou a širokou průmyslovou
základnou, zejména pokud jde o zpracovatelský průmysl, a je zemí s tradicí technických a
strojírenských odvětví. V minulých letech byla výkonnost hospodářství ČR posílena úspěšnou
realizací přímých zahraničních investic, která pozitivně ovlivnila tvorbu nových pracovních
míst u nadnárodních společností a zároveň v malých a středních subdodavatelských podnicích
a pomohla tak zmírnit dopad ztrát pracovních příležitostí v těžkém strojírenství a v těžebních
odvětvích, t.j. v odvětvích postižených restrukturalizací. Realizace zahraničních investic
neprobíhala rovnoměrně ve všech regionech. Ve spojení s vnitřními strukturálními nedostatky
některých regionů České republiky nevedla k rovnoměrnému vývoji hospodářské výkonnosti
jednotlivých oblastí.
V zájmu rozvoje ekonomiky a její konkurenční schopnosti je nutné rozšiřovat podnikatelskou
infrastrukturu, zlepšovat podnikatelské prostředí, posílit rozvoj podnikatelských služeb,
zaměřit se na podporu oblasti výzkumu a vývoje a inovací, rozvíjet fyzickou a intelektuální
infrastrukturu nezbytnou k tomu, aby Česká republika mohla konkurovat evropským
a světovým ekonomikám založeným na znalostech, na využívání moderních technologií.
Je potřeba mít na paměti, že se podnikatelský sektor nezaměřuje pouze na průmyslové
činnosti, ale i na služby. Je potřeba počítat s růstem významu sektoru ekonomických činností
založených na průmyslových službách.
