Strategie nového operačního programu, který je navržen v působnosti MPO ČR na období
2007 – 2013, je založena na zvýšení konkurenční schopnosti průmyslu a na rozvoji služeb pro
podnikání při zachování podmínek udržitelného rozvoje. Průmysl je rozhodujícím
hospodářským odvětvím ČR a základem její ekonomiky se stěžejní úlohou v tvorbě HDP a
významným zdrojem zaměstnanosti a odběratelem produktů tzv. znalostní ekonomiky,
zůstává jedním ze základních pilířů úspěšného dosažení vytčených cílů postupné konvergence
životní úrovně obyvatel ČR k životní úrovni EU.
STAV INOVAČNÍ VÝKONNOSTI ČR
Uskutečněná mezinárodní srovnání neukázala příznivé hodnocení ČR v mnoha ukazatelích.
Nejhorší se ukázaly výsledky hodnotící zaostávání v předpokladech inovační výkonnosti.
Nízký je relativní počet pracovníků ve výzkumu a vývoji, nízký je podíl rizikového kapitálu
ve výdajích na výzkum a vývoj a na inovace, zaostávání existuje v efektivním transferu
výsledků VaV do inovačních procesů, ve kvalitě podnikové správy, v efektivnosti finančních
trhů a v neposlední řadě v kvalitě veřejných institucí.
Celkové zaostávání vědecké, technické a inovační výkonnosti ČR představují dlouhodobě
setrvalý stav a odráží dosud nízkou úroveň rozvoje domácí znalostní základny a omezený
rozsah a slabou intenzitu inovačních aktivit podniků.
Důsledkem je závislost české podnikatelské sféry na dovozech velice drahých a pro mnohé
podnikatelské subjekty finančně nedosažitelných zahraničních licencí, technických znalostí
a know-how, strojů a progresivních technologií. Tato závislost se projevuje dlouhodobě
přetrvávajícím „podkapitalizováním“ výrobně-technické základy průmyslu, a to v převážné
části u malých a středních podniků a pomalu postupující restrukturalizací, kdy přežívají
kvalitativně méně náročné výroby v řadě průmyslových odvětví.
Akceptování podmínek tvrdé mezinárodní soutěže a dosažení parametrů mezinárodní
konkurenční schopnosti představuje pro české podnikatelské subjekty reálnou cestu, jak se
podílet na rozhodujících procesech růstu a jak se zúčastnit na budování ekonomické
prosperity celého regionu EU.
Ve všech uvedených oblastech má ČR obrovské rezervy. Stát bude muset zvyšovat investice
nejenom do vzdělávání, ale i do rozvoje infrastruktury a do podmínek pro inovační podnikání
a vyrovnávat v této oblasti svůj dluh z minulosti.
Stále rozhodněji podporovat systematické zvyšování znalostí svých zaměstnanců budou muset
i podniky tak, aby tyto byly transformovány do přidané hodnoty výrobků a služeb a aby
vytvářely nové vyšší užitné hodnoty pro zákazníka, pro majitele i pro podnik. Jiná cesta pro
získání nezbytných konkurenčních předností existovat nebude.
Z výše uvedených důvodů je třeba v rámci platných právních předpisů a politik EU a ČR
v maximální možné míře podpořit subjekty, které budou schopny zvyšovat svůj inovační
potenciál a rozvoj znalostí svých zaměstnanců.
FINANČNÍ ASPEKTY STRATEGIE OPERAČNÍHO PROGRAMU
Operační program odráží strategii Evropské unie zaměřením na nástroje nepřímé a přímé
podpory podnikatelů, zejména malých a středních, a obecně na řešení otázek překonávání
dosavadních bariér přístupu ke kapitálu, které jsou typickým projevem selhání trhu.
V souladu s Lisabonskou strategií se počítá, že se bude podpora poskytovat především
podnikům s vyšším inovačním potenciálem, ale nezapomíná se ani na podporu vzniku nových
(malých) podniků a na podporu dalšího rozvoje existujících podniků, směřující k podpoře
jejich konkurenceschopnosti, s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou
nezaměstnaností, která představují další z dlouhodobých priorit EU („větší počet lepších
pracovních míst“).
Soubor opatření kombinujících veřejné a soukromé zdroje by měl obecně motivovat nejširší
možnou základnu výzkumné a podnikatelské sféry k realizaci inovačních procesů výrobků
a technologií na úrovni schopné obstát v mezinárodní soutěži.
INTERNACIONALIZACE PODNIKÁNÍ
Schopnost obstát v mezinárodní soutěži a schopnost zajišťovat vyšší efekty
z internacionalizace podnikání, představuje nezbytnou podmínku aktivního zapojování
podnikatelské sféry do evropské a globální ekonomiky. Je nejvýznamnější výzvou pro celou
podnikatelskou sféru. To platí bez výjimky i pro subjekty malého a středního podnikání.
Tak zvaná „nová ekonomika“ se bude stále více opírat o nové formy mezinárodní spolupráce
a internacionalizace a o prudký růst informatiky, o znalosti a komunikace, které spojují a stále
více budou spojovat celý svět.
Členství v Evropské Unii je pro Českou republiku především velkou výzvou. Poskytuje
přinejmenším jednotný trh, ale i synergii tvořivých sil společné strategie růstu a využívání
centralizovaných finančních fondů směrem k vyšší konkurenční schopnosti.
V zemích Evropské Unie je potřeba vyhledávat rozhodující spojence pro budoucnost
a společně s nimi a na společně připravovaných projektech využívat technologické
a kapitálové síly a jinak nedosažitelných výhod centralizované veřejné podpory.
INSTITUCIONÁLNÍ KVALITA A PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ
Oblast institucionální kvality v České republice vyžaduje zásadní, urychlené a účinné změny.
Její nižší efektivnost nepříznivě ovlivňuje ekonomickou výkonnost země a odvozenou nízkou
efektivnost inovačních a vzdělávacích systémů a výstupů.
Z tohoto důvodu je zapotřebí realizovat opatření zaměřená na růst kvality podnikatelského
prostředí, podnikatelské kultury a podnikatelské infrastruktury.
Dosažení optimální kvality podnikatelského prostředí by se proto mělo dostat do centra
národohospodářských úvah o tom, kterými směry vést rozhodující systémy veřejné podpory,
včetně podpory zakotvené v programech a opatřeních strukturálních fondů EU.
SLUŽBY PRO PODNIKÁNÍ
Formy veřejné podpory se budou muset velice intenzivně orientovat i na infrastrukturu
posilující nabídku komplexu služeb pro podnikání, jejichž podíl na zaměstnanosti
a na výkonech ekonomiky je stále hluboko pod mezinárodním průměrem a jejichž nedostatek
představuje jednu z identifikovaných bariér dalšího inovačního růstu.
Pro podnikatelské subjekty připravené kvalitou svých lidských zdrojů na permanentní
„změny“ bude globalizace poskytovat dříve nevídané možnosti.
Formy veřejné podpory by se v tomto ohledu měly proto zaměřit především na:
- rozvoj informačních technologií a podporu intenzivního využívání ICT v podnikání,
- systémy právní ochrany duševního vlastnictví zejména v případě MSP a právní asistence při uzavírání různých obchodních smluv a smluv kooperačního a aliančního typu využívajících mezinárodně uznávaných právních standardů,
- asistenci MSP při vyhledávání nových obchodních příležitostí, při zpracování studií zahraničního benchmarkingu, marketingových analýz.
SELHÁNÍ TRHU A INOVACE
Četná mezinárodní srovnání výsledků výzkumu a vývoje a inovační výkonnosti České
republiky (OECD, EUROSTAT, IMD, UNESCO, apod.) poskytují jistou argumentaci k tomu,
že tržní mechanismy v oblastech rozvoje inovační výkonnosti nastavené v ČR v období
minulých let ne zcela splnily očekávání provedených ekonomických reforem a nezabránily
dnešnímu stavu, který lze charakterizovat jako „selhání trhu“.
